„Prioritou je kvalitní a levné bydlení“

Standard

říká v rozhovoru pro Zpravodaj Severu předseda představenstva SBD Sever Petr Černý – březen 2010

Vážený pane předsedo, po delší době se opět setkáváme u rozhovoru pro Zpravodaj Severu, poprvé v roce 2010. Nezbývá než se nezeptat na Vaše stručné hodnocení minulého roku. Jaký byl z pohledu družstva?Hodnotím jej jako úspěšný. Mám-li hovořit o loňském roce, tak musím zmínit hned tři věci. Zaprvé náš úspěch ve sporu s libereckou Teplárnou, který skončil vrácením části zaplacených peněz za teplo a teplou vodu za rok 2008 všem zákazníkům Teplárny v Liberci. Dále bych chtěl zmínit náš úspěch v čerpání dotací z programu Nový panel a v neposlední řadě bych vyzdvihl naše aktivity v oblasti žádostí o dotace z programu Zelená úsporám, který se loni v září otevřel i pro panelové bytové domy, a také program IPRM pro sídliště Rochlice.Pojďme se podrobněji pobavit o těch věcech, které jste uvedl. Spor družstva a dalších odběratelů tepla sledovala a sleduje už celá republika…Ve sporu s Teplárnou Liberec bylo a je naším cílem zajistit účinnou ochranu spotřebitelů tepla a teplé vody v domech, které spravujeme, před jednostranným diktátem Teplárny. Ta měla ještě před dvěma lety snahu jednostranně určovat bez našeho souhlasu nejen cenu tepla, ale také další smluvní podmínky. Ukázalo se, že když vynaložíme doslova mravenčí úsilí a využijeme všech dostupných prostředků, jsme schopni čelit i tak kapitálově silným společnostem, jako jsou vlastníci tepláren v České republice. Čelíme i nepřízni státních orgánů, které mnohdy připomínají spíše fankluby těchto teplárenských společností.

Jak se povedlo, že Teplárna v Liberci vrátila všem odběratelům v Liberci miliony korun zpět?

V tom sporu šlo o navýšení ceny tepla a teplé vody v roce 2008. My jsme od samého začátku tvrdili, že Teplárna porušila podmínky kupní smlouvy a navýšení ceny uplatnila v rozporu se smlouvou. Po několika měsíčním dopisování s Energetickým regulačním úřadem, jehož úředníci neměli absolutně zájem chránit zájmy spotřebitele, nám došla trpělivost a jménem družstva jsme podali žalobu. Protože bylo zřejmé, že Teplárna by neměla u soudu šanci, přistoupila na náš návrh vyrovnání a postupně vrátila cenu tepla na úroveň roku 2007. Cena roku 2007 tak platila až do konce září 2008. Podle zákona musí mít všichni odběratelé stejnou cenu, takže peníze vracela všem odběratelům, nejenom družstvu. Díky aktivitě SBD Sever a dalších nadšenců tak ušetřili všichni. Jak bude vztah s Teplárnou pokračovat dál? Dnes už víme, že kdybychom nevyvíjeli takovou aktivitu ve vztahu k liberecké Teplárně, byla by cena tepla v Liberci už nad hranicí 900 Kč/GJ, jak je tomu už v některých lokalitách, kde se odběratelé tak aktivně nebránili. Zatímco před dvěma třemi lety byla cena v Liberci jednou z nejvyšších v republice, dnes už je v desítkách lokalit cena vyšší. Přesto nemůžeme být se současným stavem spokojeni, 650 Kč/GJ  ve dvousložkovém systému ceny je pro nás příliš. Upozorňujeme Teplárnu na to, že tato cenová úroveň není dlouhodobě udržitelná a vyvolává poptávku po hledání alternativních zdrojů vytápění. Odpojování od Teplárny však zatím úspěšně brání Statutární město Liberec, které zamítá žádosti o umístění plynovodních přípojek na svých pozemcích, jako se to například stalo v případě žádosti v lokalitě ul. Franklinova. Takový postoj města vůči vlastním občanům je skandální, nové způsoby vytápění jsou nejen levnější, ale také ekologičtější než spalování mazutu Teplárnou.  Jaká jsou možná řešení této neradostné situace?My jsme velmi brzy pochopili, že naše lokální problémy vycházejí ze špatně nastavené legislativy, špatně fungujících kontrolních mechanismů státních orgánů a silné teplárenské lobby. Proto jsme se rozhodli přenést aktivity regionálního sdružení Teplo za 399,90 Kč na celostátní úroveň a založit občanské sdružení DOST!. Předpokládáme, že po získání početné členské základny a finančních prostředků budeme schopni účinně čelit tlaku teplárenské lobby a lépe působit na státní orgány i zákonodárce s cílem udělat v cenách tepla a teplé vody pořádek. Nezbývá než si přát, aby Vaše aktivity byly v tomto směru úspěšné. Ale pojďme i k dalším tématům, které jste zmínil, a to je téma dotací…V loňském roce se nám podařilo získat dotace na dvě velké investiční akce v ulici Pazderkova z programu Nový Panel. Od září loňského roku se pak otevřel dotační program Zelená úsporám i pro panelové domy. V současné době máme úspěšně registrováno 5 žádostí o dotaci Zelená úsporám, 4 žádosti na družstevní domy, 1 žádost na společenství vlastníků, kde družstvo vykonává funkci pověřeného vlastníka. Díky atraktivitě této dotace počítáme s podáním dalších žádostí i letos.V čem spočívá atraktivita této dotace?         Po delším čase o se opět objevila forma přímé dotace, tj. okamžitý návrat určitého procenta vložených nákladů po realizaci akce. V režimu blokové výjimky se jedná až o 40% dotaci vložených nákladů, v režimu „de minimis“, který je vhodný pro menší společenství, je dotace určena výší 200 000,-EUR, což v některých případech může být velmi zajímavé, vzhledem k celkovým nákladům. Protože je tato dotace časově omezena, očekáváme letos zvýšený zájem našich družstevníků i vlastníků o využití této formy dotace, která se pravděpodobně již nebude opakovat.V úvodu rozhovoru jste zmínil i program IPRM…Ano. Podobně atraktivní je i dotace z projektu IPRM. Ta se však v Liberci týká jen sídliště Rochlice a pravidla jsou nastavena bohužel tak, že získání dotace je vázáno na 100% souhlas vlastníků jednotek v předmětném domě. To v případě Zelené úsporám postačuje tříčtvrtinový souhlas vlastníků a celkově lze říci, že administrativa dotace Zelená úsporám je jednodušší. Na druhou stranu, je to stále velmi složitá věc, zejména pokud jde o absenci relevantních podrobných informací, které jako velký žadatel potřebujeme. Nicméně naší prioritou je kvalitní a zároveň levné bydlení, takže jsme připraveni veškeré to papírování přetrpět a pro naše klienty dotace zajistit. Pokud se nám bude u zelené dotace dařit jako s programem Panel, bude to fajn.Za redakci Zpravodaje Severu přejeme, ať se věci daří a děkujeme za rozhovor.                                                                                                           Za redakci Přemek Škoda