V loňském roce se zvedla cena tepla z Teplárny Liberec z 440 Kč na více než 490 Kč. To bylo v listopadu 2005. Ještě než se všichni stačili vzpamatovat z tohoto šoku, zdražovalo se znovu, tentokrát v únoru 2006 na 532 Kč na gigajoule. Meziročně se tak cena zvýšila o více než 20%. K dalšímu zvýšení pravděpodobně dojde v příštím roce

Stavební bytové družstvo Sever společně se svými kolegy s dalších libereckých bytových družstev a majiteli domů podalo už na jaře tohoto roku několik stížností na postup liberecké Teplárny ve věci ceny tepla, a to konkrétně Státní energetické inspekci a Energetickému regulačnímu úřadu. Odpovědi obou úřadů byly značně rozporuplné a  nic nevypovídající. Proto družstva žádala předložení platných kalkulací k cenám tepla na jednání s primátorem města Liberce, který společně s dalším radním zastupuje město v představenstvu Teplárny a.s. Město je 30% vlastníkem a.s. Teplárna Liberec a jeho zástupci v představenstvu teplárny s tímto cenovým nárůstem souhlasili.

Družstva obdržela po urgencích požadované kalkulace až  v červnu tohoto roku. Na základě analýzy těchto předložených materiálů se znovu rozhodla podat stížnost k Energetickému regulačnímu úřadu. Ten mimo jiné potvrdil, že výše zmíněnou cenu tepla neodsouhlasil a doporučil v závěru své odpovědi obrátit se na Státní energetickou inspekci.

Kromě toho, že si oba státní orgány věc přehazují jako horký brambor a jejich stanoviska jsou nejasná, z předložených kalkulací vyplývá, že náklady na výrobu tepla v a.s. Teplárna Liberec jsou extrémně vysoké, díky čemuž je cena tepla v Liberci jednou z nejvyšších v ČR.

Přestože Teplárna Liberec a.s. může nakupovat levné teplo ze sousední spalovny ( jen vzpomeňme co bylo slibováno za úspory v ceně tepla, když spalovna vznikala)  a zároveň si „přivydělávat“ prodejem vyrobené elektrické energie, v porovnání s jinými městy, které používají stejné  nebo i dražší suroviny k výrobě tepla a nemají tyto možnosti úspor, je cena tepla v Liberci vyšší. Dle našich odhadů by se reálná cena tepla v Liberci měla pohybovat v úrovni 450 Kč za gigajoule, včetně přiměřeného zisku výrobce.

Jak je tedy možné, že jiní výrobci tepla v jiných městech vyrobí z dražších surovin bez možnosti využití levného zdroje ze spalovny teplo za nižší cenu? Důvody mohou být v podstatě dva. Jedním z nich je existence nájemních smluv uzavřených mezi a.s. Teplárna Liberec a jejich vlastníky ( firmou United Energy,  a Statutárnmí městem Liberec), které ve svém důsledku mohou zvyšovat „oprávněné“ náklady na výrobu tepla. Druhým důvodem je neustále klesající produkce liberecké teplárny a nevyhovující stav rozvodů tepla. O stavu rozvodů svědčí i to, že v zimním období ledu, sněhu a rozteklé břečky vždy neomylně poznáme kudy teče teplo do našich domácností, neboť v takových místech se na suché zemi travička jen zelená.

Do budoucna lze očekávat, že pokud nedojde ke změně cenové politiky liberecké teplárny, bude její celková výroba i nadále klesat, neboť o přechodu na jiný zdroj vytápění (lokální kotelny na zemní plyn nebo biomasu, tepelná čerpadla) uvažuje čím dál větší okruh současných spotřebitelů, včetně libereckých bytových družstev a vlastníků bytových domů. Zároveň stále roste zájem o provádění komplexního zateplení jednotlivých objektů, neboť díky až 50% energetickým úsporám se kvůli vysoké ceně tepla výrazně zkracuje návratnost těchto investic.

O vývoji situace vás budeme informovat v dalších vydáních Zpravodaje Severu.

Petr Černý – jaro 2006